Sociální demokraté, lidovci a unionisté se ani dnes nedohodli na tom, jak by mohla vypadat jejich společná vláda. Znovu se sejdou ve středu večer. Předmětem sporu mezi KDU-ČSL a ČSSD je způsob fungování kabinetu a obsazování ministerských křesel.


"Lidová strana nepřijala náš návrh na vytvoření proevropské vlády, která by byla založena více na expertním principu," řekl novinářům první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Lidovci podle něj trvali na účasti svých tří ministrů v novém týmu. To však socialisté odmítají. Ministři, kteří se podle ČSSD podíleli na rozpadu minulé vládní koalice, by neměli tvořit oporu nové vlády, soudí socialisté. "Myslím si, že by se to obtížně vysvětlovalo," uvedl Sobotka.


Vyjednavači dnes podle něj nehovořili o jménech, ale o koncepci, podle níž by se nový kabinet sestavoval. "Naším cílem není jednání protahovat, předpokládám, že zítřek (středa) může být posledním dnem," uvedl Sobotka. Vychází prý z toho, že dnes již byly položeny na stůl všechny argumenty.


Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda novinářům řekl, že účastníci jednání si sdělili stanoviska a jednání bylo přerušeno. "Za KDU-ČSL tady je velmi silná vůle vytvořit smluvní dokument o budoucí spolupráci tří politických stran," řekl Svoboda.


Sobotka uvedl, že do středy mají všechny strany čas, aby si promyslely předložené návrhy. Sociální demokracie nechce opakovat minulou koalici, která se rozpadla, protože by to nepřispělo k politické stabilitě, která by měla trvat až do řádných parlamentních voleb, řekl.


Optimističtí byli při odchodu ze Strakovy akademie unionisté. Stanoviska se podle místopředsedy unie Karla Kühnla sbližují. "Rozešli jsme se v dobrém. Každá dobrá věc potřebuje čas," dodal.


Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek prohlásil, že jeho strana chce dohodu o nekomunistické většinové koalici tří stran s jasnými garancemi. "Nemáme stejný názor na filozofii, na koncepci vlády," řekl. Neslyšel prý také důvod, proč by v budoucí vládě neměli být dosavadní ministři KDU-ČSL. Koalici podle něj nerozbili křesťanští demokraté, ale nevěrohodný premiér.


Na dotaz novinářů, zda ČSSD přistoupila na požadavek lidovců, aby strany nepřijímaly jednorázový dokument, ale klasickou koaliční smlouvu, místopředseda lidovců Svoboda odpověděl: "Myslím si, že je tady velmi silná vůle to vidět nikoliv jako jednorázový dokument, ale jako dokument, který je dokumentem pro zbytek volebního období. Jednorázový dokument nemá smysl a v tom - podle mého názoru - byla shoda mezi všemi."


KDU-ČSL si přeje koaliční dohodu, ČSSD chce uzavřít s bývalými koaličními partnery jednorázovou smlouvu, která by zakotvila volnější spolupráci stran. O personálním obsazování vládních křesel by podle Sobotky neměli rozhodovat straničtí lídři, výběr by ponechali na budoucím premiérovi. Tím se má stát nynější velvyslanec při EU Jan Kohout (ČSSD). Na dotaz novinářů, zda si myslí, že bude premiérem, odpověděl: "Moje přítomnost na jednáních, si myslím, že je symbolem této naděje."


ČSSD nepovažuje podle předsedy svého poslaneckého klubu Michala Krause dohodu předsedů tří politických stran, který prosazují lidovci, za použitelný model. Vidí perspektivu v jiném modelu, kdy by rozhodování více spočívalo na poslaneckých frakcích. Počítá s tím písemný návrh, který sociální demokraté předložili na dnešním jednání .



Česká republika měla z pěti dosavadních vlád tři většinové, dvě menšinové a jednu úřednickou vládu.

První vláda Václava Klause

2. července 1992 až 4. července 1996

ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS

105 poslanců

Vláda Vladimíra Špidly

15. července 2002 až 4. srpna 2004

ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU

101 poslanců

Vláda Stanislava Grosse

od 4. srpna 2004

ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU

101 poslanců

Druhá vláda Václava Klause

4. července 1996 až 2. ledna 1998

ODS, KDU-ČSL a ODA

99 poslanců

Vláda Miloše Zemana

22. července 1998 až 15. července 2002


ČSSD (tolerována ODS)

74 poslanců

Vláda Josefa Tošovského

2. ledna až 22. července 1998

úřednická vláda

 -