Vláda se chválí, Brusel kritizuje

Stanislav Gross již několikrát zopakoval, že Česká republika je šampiónem mezi novými členy Evropské unie, mimo jiné také zásluhou sociálnědemokratických vlád.
"Tezi o šampiónu České republice myslím vážně," řekl naposled v pátek ve sněmovně. "Hovořím o faktech, nikoli o virtuální realitě," zdůraznil a připomněl statistiky o vysokém hospodářském růstu, nízké inflaci, vyšších mzdách a omezené spotřebě vlády.

Nejhorší v Lisabonu

Gross ani opoziční poslanci při chvále současných ekonomických poměrů nepřipomněli, že existují údaje, které naopak dokazují, že sociálnědemokratické vlády budoucímu hospodářskému růstu překážejí. Zveřejnila je Evropská komise, když hodnotila pokrok zemí za pět let od vyhlášení Lisabonské strategie na podporu ekonomiky.
O varovných údajích vláda nejednala, ani je nikdo z vládních představitelů před veřejností nezmínil. Podle hodnocení Bruselu učinila Česká republika ze sedmadvaceti evropských zemí (členkých států EU, Rumunska a Bulharska) nejmenší pokrok v oblastech, jako jsou vzdělání, výzkum a podpora podnikatelského prostředí.
Právě tato měřítka přitom unie na posledním summitu v Bruselu schválila jako nejdůležitější a vyzvala země, aby se soustředily výhradně na ně. K hlavním cílům: 3 procentům HDP investovaným do vědy a 70 procentům lidí v produktivním věku, kteří pracují, má Česko stále velmi daleko a mezera se zužuje jen velmi pomalu. Právě to přitom výrazně rozhodne o růstu ekonomiky v budoucnu.
Špidlova i Grossova vláda se přihlásily k Lisabonské strategii jako k jedné z hlavních priorit svého programu, hodnocení z Bruselu je signálem, že ministři toho příliš nepodnikají.
Platí to především v posledních měsících, kdy vládní funkcionáři začali mluvit o svých zásluhách. Od prosince stát fakticky v některých chvílích neřídí ministři, ale stranická grémia, která se však nevěnují ekonomickým otázkám.

Důvěra místo ekonomiky

Za poslední čtyři měsíce se celkem pětkrát na nejvyšší stranické úrovni v ČSSD hlasovalo o tom, zda strana svému předsedovi a premiérovi nadále věří a podporuje ho. Například kvůli porážce v podzimních volbách a rodinným finančním problémům. "Byla období, kdy se skutečně víc stranicky schůzovalo, než úřadovalo," říká ministr Jaroslav Bureš, který chce dnes z kabinetu odejít.
Vliv stranických rozepří na vládnutí je možné pozorovat například na tom, jak se kabinet potýkal s legislativním plánem vlády. "Tolik potřebný úpadkový zákon nabral nejméně dvouměsíční skluz," uvedl Bureš.
Grossův kabinet postupně omezuje své sliby. Vládní programové prohlášení ze srpna bylo obsáhlejší než Akční plán, který doporučila programová konference ČSSD v lednu. Od té doby rezignovali ministři na řadu dalších kroků, například na reformu penzí a zdravotnictví.
I když sociální demokracie považuje hlubší integraci do Evropské unie za svůj hlavní cíl, Česko jako jediné dosud neurčilo, jak chce schválit evropskou ústavu. Další z hlavních priorit, zákon o střetu zájmů, byl při nástupu Grossovy vlády připraven ke schválení, ministři ho však odložili a budou ho projednávat dnes se sedmiměsíčním zpožděním.

O kom se hlasuje? O Stanislavu Grossovi

Srpen 2004 - Sněmovna hlasuje o důvěře vládě premiéra Grosse.
Prosinec 2004 - Ústřední výkonný výbor ČSSD vyzývá Grosse, aby vedl koaliční vládu i po prohraných volbách.
Leden 2005 - Většina krajských konferencí ČSSD doporučuje Grosse na šéfa strany. Programová konference strany schvaluje akční plán pro vládu.
Únor 2005 - Gross plní tři podmínky lidovců, kteří požadovali jeho rezignaci po bytové aféře, odmítá však "postní dohodu".
Březen 2005 - Gross plní další tři podmínky lidovců, kteří požadovali jeho rezignaci po bytové aféře. Ústřední výkonný výbor ČSSD vyzývá Grosse, aby dále vedl koaliční vládu. Sjezd ČSSD volí Grosse předsedou strany a vyzývá ho, aby udržel vládu až do řádných voleb.
Duben 2005 - Hlasy ODS a lidovců nestačí ve sněmovně na vyslovení nedůvěry premiéru Grossovi. Gross slibuje Klausovi, že jeho menšinová vláda požádá sněmovnu o důvěru. Gross žádá ministry, aby setrvali v jeho vládě.