Ústavní soud ovlivní důchody
Nejen na názory politiků, ale také na rozhodnutí ústavních soudců musí brát ohledy komise, která připravuje důchodovou reformu.
U Ústavního soudu totiž leží několik stížností na nynější podobu penzí, která je prý diskriminační. Vyplývá to z informace o průběhu reformy, kterou včera vládě předložil ministr práce Zdeněk Škromach. O jejím osudu nestačil kabinet do uzávěrky HN rozhodnout.
Na důchody si stěžují muži, jelikož nemohou odcházet do penze stejně jako ženy, a také zaměstnanci s vysokými platy, kteří dostávají vzhledem k předchozím příjmům velmi nízké důchody.
Do první skupiny patří osmapadesátiletý Augustin Andrle z Vysokého Mýta. Přestože sám vychovává své čtyři děti, nemá nárok na předčasný odchod do penze. A to jen proto, že je muž.
Když mu před dvanácti lety vážně onemocněla manželka, začal se starat o děti ve věku od osmi do třinácti let. Před nedávnem požádal o předčasný odchod do penze.
"Odpověděli mi jednou větou. Nemám na to věk. To, že jsem vychovával děti a měl bych mít stejný nárok na odchod do penze jako ženy, nikoho nezajímá," říkal An-drle vloni na podzim, kdy královéhradecký krajský soud postoupil jeho žalobu Ústavnímu soudu.
V druhém případě se na své kolegy obrátil sám bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský.
Chce, aby byla zrušena část zákona, podle kterého se vypočítávají penze. Systém podle něj diskriminuje lidi s vyššími příjmy, což je podle něj protiústavní.
"Dá se říct, že čím více kdo do systému pojištění přispěje, tím relativně méně dostane," říkal Varvařovský České televizi, která na jeho případ jako první upozornila. Deset let bývalý soudce odváděl na důchody osm tisíc korun měsíčně "ze svého", dalších sedmnáct tisíc za něj platil zaměstnavatel.
Varvařovský přitom nyní dostal desetitisícový důchod. Do penzí se totiž naplno započítávají jen částky z platu do 7,5 tisíce. Vyšší výdělky se výrazně redukují.
I Škromachův náměstek Jiří Hofman nyní připouští, že by se v budoucnu mohla stanovit hranice pro odvádění peněz do důchodového systému - například pětinásobek průměrného platu.
"Co by si člověk vydělal navíc, z toho by už neodváděl pojistné," řekl Hofman ČTK.
Minimálně v jednom případě se Ústavní soud na stranu penzistů již přiklonil. A to v případě nízkých "slovenských" důchodů mířících do Česka. Soudci se zastali Jana Hozáka z Velké nad Veličkou. Dohoda mezi Českem a Slovenskem o vypořádání penzí podle jejich rozhodnutí nezapadá do ústavního pořádku republiky.
Ať v dalších dvou kauzách rozhodne Ústavní soud jakkoli, nemělo by to výrazně narušit harmonogram připravované reformy. A další zpoždění by neměla přinést ani vládní krize. Komise odborníků vedená Vladimírem Bezděkem z České národní banky již má propočítané různé modely penzí. Výsledky chce zveřejnit do poloviny dubna.
Problémem ale zůstává, kde se najdou peníze pro přechod na nový systém důchodů. Občanští demokraté se netradičně shodují se Škromachem a chtějí použít příjmy z prodeje Českého Telecomu.
"Vždy jsme tvrdili, že peníze z privatizace se mají dát na reformy," říká poslanec ODS Martin Kocourek. "Aspoň polovina peněz za Telecom by měla jít na důchody," přidává se Škromach.
Ministr financí Bohuslav Sobotka má jiný plán: zhruba osmdesát procent peněz půjde na nové dálnice a silnice. "Z menší části zamíří i do fondu bydlení a konsolidační agentury," tvrdí Sobotka.
