Premiér přivedl stranu až k velikonoční krizi


Stanislav Gross měl po svržení Vladimíra Špidly loni v červnu zachránit sociální demokraty před kritickou ztrátou obliby u voličů. Nedokázal to.
Strana, která si ho sama vybrala jako spasitele, teď musí o nadcházejícím víkendovém sjezdu vyřešit, co s neúspěšným zachráncem dál. Loňský červnový lídr se za tři čtvrtě roku změnil v přítěž.
Vinu za promarněný čas a další hrozící rozpad koaličního kabinetu mohou Gross a strana mezi sebe rozdělit rovným dílem.

Dobrý start a pak už nic

Začátek vypadal pro Grosse i ČSSD dobře. Když Vladimír Špidla nedokázal po prohraných volbách do Evropského parlamentu obhájit další fungování vládní koalice s lidovci a Unií svobody, raději položil předsednickou i premiérskou funkci a jeho místo zaujal Gross. Ten straníky přesvědčil, že koalice musí pokračovat, a sociální demokraté ze všech frakcí svorně tvrdili, že celý problém byl ve špatné komunikaci mezi předsedou a zbytkem strany.
Grossovi přidělili označení "komunikátor" a pochvalovali si, že je vše na dobré cestě. "Začal nás poslouchat," říkal ještě na začátku srpna předseda severočeské ČSSD Jaroslav Foldyna, Grossův stranický odpůrce.
Stanislav Gross dokázal rozhádanou stranu zachránit před pádem a obnovenou koaliční vládu mu prezident Václav Klaus bez potíží schválil. Vypadalo to na klidný podzim i na zbytek volebního období...

Úvodní chyba: Přibyl

Dva týdny po Foldynově pochvale dělá Gross první chybu. Za šéfa Úřadu vlády si vybral Pavla Přibyla, někdejšího velitele oddílu potlačujícího protikomunistické demonstrace.
Poté, co ho po sérii demonstrací musel z funkce odvolat, omlouval spolupráci s představitelem totalitní moci tím, že netušil, jakou odezvu to může mezi lidmi vyvolat.
Nebyla to jediná Grossova reminiscence na minulý režim. Co ještě ve funkci ministra vnitra nebylo tak patrné, post premiéra výrazně zviditelnil. Gross se často nechává vidět ve společnosti někdejších hvězd populární hudby z komunistické éry. Pro odpůrce další důkaz o nevyzrálosti historicky nejmladšího českého premiéra.

Mlýn a byt

Během podzimu prohrává pod vedením Grosse ČSSD krajské i senátní volby. Na druhou stranu vláda bez větších potíží přijímá státní rozpočet na další rok - klíčový zákon a indikátor koaliční soudržnosti.
Na začátku letošního roku ale Grosse opět zrazuje jeho minulost. HN zveřejňují zprávu, že jako ministr vnitra nechal zřídit zvláštní policejní tým Mlýn, který mu byl přímo podřízený. Skupina policistů pracovala v naprostém utajení a chyběla jakákoliv kontrola, jaké informace a o kom tým shromažďuje. Činnost Mlýnu není dodnes věrohodně objasněna
Po několika dnech MF Dnes znovu oživuje zprávu o tom, že nákup Grossova bytu v Praze na Barrandově doprovázejí nejasné finanční transakce. K tomu se přidávají i informace o podivném podnikání Grossovy manželky. Lidovci chtějí, aby premiér odstoupil. Přestože ČSSD svého lídra brání, v zákulisí lidé z Grossova okolí stále častěji připouštějí, že předseda se namísto zachránce stal přítěží.
Kromě afér Mlýn a Byt srazily Grossovu důvěryhodnost i jeho politicky neukotvené názory.
Na jednu stranu se například premiér snažil zavděčit levicovému křídlu ČSSD tím, že podpořil návrh ministryně zdravotnictví Milady Emmerové na zákaz privatizace nemocnic, které prý hodlají krajští hejtmani z ODS vytunelovat.
Po levicovém gestu ale dokázal vzápětí popřít tradiční postoj sociální demokracie a nabídnout ODS spolupráci. Brzy po počátku koaliční krize nabídl, že za podporu menšinové sociálně demokratické vlády dá občanským demokratům většinový volební systém. Repliku opoziční smlouvy odmítl nejen Mirek Topolánek, ale také většina sociálních demokratů.

Zleva doprava

Gross nedokázal obrátit nepříznivý vývoj voličských preferencí a ČSSD se podle STEM pohybuje u hranice 14 procent, kde byla při Špidlově pádu.
Strana trpí stejným neduhem jako před rokem, když trvají vnitřní hádky o to, zda raději zamířit ve svých ideálech doleva k blízkosti komunistů, nebo zda naopak přepsat program a liberálními reformami obsadit politický střed.
Začátek sporů byl podle senátora Milana Štěcha ve Špidlově neupřímnosti. Bývalý premiér na sjezdu před dvěma lety slíbil, že bude za každou cenu bránit sociální stát, záhy poté však připustil, že se mohou škrtat nemocenské dávky. Štěch věří, že se programové spory podaří vyřešit na nadcházejícím sjezdu.
Stranu dodnes rozděluje také spor o Miloše Zemana. Zatímco Gross svému předchůdci vzkazuje, že ČSSD škodí, Zdeněk Škromach oznámil v sobotní MF Dnes: "Pokud má strana fungovat, musí přijmout zemanovské křídlo."


Grossova ztráta politické důvěry nabrala na rychlosti

26. července 2004 jmenoval Václav Klaus Stanislava Grosse premiérem. Grossovi jako politikovi v té době důvěřovala podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) polovina lidí.
Agentura STEM nesleduje důvěryhodnost, ale popularitu. V její studii hodnotilo Grosse v létě příznivě 56 procent dotázaných.
Problémy s Pavlem Přibylem ani dvoje prohrané podzimní volby Grosse v mínění voličů výrazně nepoškodily. Podle STEM mělo Grosse na začátku letošního roku v oblibě 47 procent lidí
Utajovaný policejní tým Mlýn, nejasný nákup bytu a nevhodné propojení podnikání Šárky Grossové s přítelkyní Libuší Barkovou ale srazily Grosse v žebříčcích dolů.
Ve studii STEM klesl Gross od ledna do března ze 47 procent na 18 procent. Lídra komunistů Miroslava Grebeníčka přitom příznivě přijímá 26 procent lidí.
Propad potvrdilo i CVVM. Z padesátiprocentní důvěryhodnosti u lidí spadl Gross v lednu na 38 procent.