Penzisté žalují stát kvůli tisícikoruně
Čeští důchodci žalují stát kvůli tisícikoruně. Přes dva tisíce z nich totiž nedostalo jednorázový příplatek, který stát loni přiznal penzistům a dětem kvůli růstu DPH a cen energií po vstupu země do EU. Úředníci totiž přesně podle zákona poslali tisícikorunu českým důchodcům bez ohledu na to, ve které zemi zrovna žili. Ale lidé, kteří za bývalého Československa pracovali ve východní části státu a nyní žijí v Česku, na dávku nárok neměli.
"Narodila jsem se v České republice, mám tady trvalé bydliště, žiji tady. Copak mi nepatří takový příspěvek?" ptá se Ludmila Gažová z Hranic na Přerovsku.
"Stát nás diskriminuje vlastně na druhou," tvrdí lidé jako paní Gažová. Velká většina z nich totiž pobírá bez jakéhokoliv dorovnání nižší "slovenský" důchod, protože pracovali v době dělení federace v firmách a institucích se sídlem na Slovensku. Pravidla určuje mezistátní dohoda uzavřená mezi oběma republikami po rozdělení.
Slováci brali dvakrát
Podruhé je stát diskriminoval, když se rozhodl dát jednorázově peníze jen těm, kteří mají "český" důchod.
Češi žijící ze slovenských důchodů, které jsou v průměru o dva až tři tisíce korun nižší, přitom nezískali loni podobný příspěvek ani od Slováků. Slovensko si pro zaslání "své" tisícikoruny totiž dalo jinou podmínku. Peníze poslalo zase jen těm penzistům, kteří žijí trvale na Slovensku.
Kuriózní je, že slovenští důchodci, kteří berou po rozdělení země české důchody (před rozdělením pracovali v českých firmách), na kompenzacích v souvislosti se vstupem obou zemí do EU naopak vydělali. Díky rozdílným podmínkám pro udělení dávky, které si stanovily obě země, dostali totiž tisíc korun jak od Česka, tak od Slovenska. "Nezkoumali jsme, jestli lidé dostávají důchody z Česka nebo jiné země, rozhodující byl trvalý pobyt," potvrdila Vladimíra Pobišová ze slovenské Sociální pojišťovny.
"Je to stále jeden problém, který ministerstvo absolutně neřeší. Ústavní soud již řekl, že stát porušuje zákony, ombudsman to označil za diskriminaci a nic se neděje. Stát bezdůvodně poškozuje skupinu občanů," kritizuje nečinnost Škromachova ministerstva senátorka Jitka Seitlová, které si stěžují desítky lidí.
Důchodci se brání
O tisícikorunu se již někteří z nich začali se státem soudit. Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková pouze uvedla, že vyjádření musí dát sociální správa. "Nejsme tvůrcem zákonů a nepřísluší nám hodnotit, zda je tento přístup diskriminační či nikoliv. Vycházeli jsme ze zákona," řekla Štěpánka Mikešová, mluvčí z České správy sociálního zabezpečení, na kterou důchodci podávají žaloby. Jeden z případů již leží u Nejvyššího správního soudu.
"Je to jasné porušení rovnosti. Pojem diskriminace podle Evropského soudu pro lidská práva zahrnuje případy, kdy se s jednotlivcem nebo se skupinou bez odpovídajícího odůvodnění nakládá méně dobře než s jinými," míní právnička Helena Malinová, která se případy česko-slovenských důchodců dlouhodobě zabývá.
Podle únorového rozsudku českobudějovického soudu, který řešil žalobu manželů Kosových z Vlásenic, ale nevyplacením tisícikoruny nikdo zásadu rovnosti neporušil. Důchodci se okamžitě odvolali. "Jestliže nás stát okrádá už několik let v průměru o patnáct set měsíčně a teď ještě nedostaneme tuto dávku, nemůžeme to tak nechat. Musíme prodávat cenné věci, abychom měli na uhlí," uvedl Karel Kos, kterému stát před lety zamítl i žádost o vyrovnávací příspěvek ke slovenskému důchodu.
