Rozhodnutí prezidenta Václava Klause nejmenovat do funkcí tři desítky justičních čekatelů přimělo některé soudce k pochybám o smyslu novely zákona o soudech a soudcích. Úprava počítá s tím, že se na volná místa soudců budou vypisovat výběrová řízení. Klaus však u soudců nyní vyvolal pochybnosti o tom, zda budou mít výběrová řízení opodstatnění, když je konečné slovo na prezidentovi.


Návrhu mělo být věnováno dnešní kolegium krajských soudců. "Zazněly tu hlasy, zda má vůbec novela smysl, když konečné slovo je na prezidentovi a on může kandidáta odmítnout," popsal průběh jednání předseda krajského soudu v Ostravě Jiří Doležílek.


O tom, že je smysl novely zpochybněn, je přesvědčen i mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Zahraniční praxe podle něj ukazuje, že konkurzy na funkce soudců fungují dobře. "Pokud ale není jisté, že člověk, který prošel výběrovým řízením, bude jmenován, nelze o nich zatím uvažovat," uvedl.


Klaus minulý týden odmítl jmenoval 32 justičních čekatelů kvůli nízkému věku. Podle svých spolupracovníků tím chtěl upozornit na problém, na nějž poukazoval již delší dobu. V návrzích, které mu předkládali ministři spravedlnosti, byla vždy řada lidí, kteří ještě nedosáhli třicítky. Ministerstvo i soudci se kvůli Klausovu postoji obávají přetížení soudů, které se už teď potýkají se záplavou nevyřešených případů.


Věkovou hranici 30 let stanovil soudcům zákon v roce 2003. Podle jeho přechodného ustanovení se ale omezení netýká právníků, kteří již byli justičními čekateli před přijetím zákona.


Někteří soudci vidí chybu v komunikaci mezi ministerstvem a prezidentem. Dimun namítl, že počátkem roku si ministr Pavel Němec s Klausem vyměnili dopisy s názory na jmenování soudců. "Tím, kdo by měl vyzvat pana ministra k případné schůzce, je pan prezident, dosud nabídka na schůzku nepřišla," dodal mluvčí.


Některým soudcům i ministerstvu vadí, že prezident se rozhodl na základě věku a nehodnotil odbornou stránku kandidátů. Právě justičními čekateli chtělo ministerstvo vypomoci krajům, které se potýkají s nedostatkem soudců. Jedním z regionů, kterého se prezidentův krok dotkl nejvíce, je Ostravsko, kam mělo nastoupit 13 nových soudců. Podle Doležílka ale nyní očekávají nástup pouze tří z nich. K přehodnocení rozhodnutí dnes Klause v dopise vyzvali také soudci ústeckého okresního soudu. Mezi odmítnutými adepty byli i dva čekatelé, kteří měli posílit právě jejich řady.


Po pondělním jmenování 21 nových soudců jich nyní v Česku pracuje 2906. Do plného stavu jich stále chybí 160. Klaus během dvou let strávených v prezidentském úřadu jmenoval celkem 193 soudců. Dalších 21 mužů a žen podle hradního odboru legislativy a práva ještě musí do jeho rukou složit soudcovský slib.


V Německu, Nizozemsku a Francii se minimální věk soudců pohybuje kolem 30 let, i když dolní hranice není nijak stanovena. Například ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko se někteří absolventi právnické fakulty stávají soudci i ve 27 či 28 letech, přičemž mají tříletou zkušební lhůtu. I během ní jsou však již soudci se vším všudy.