Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zopakoval své výhrady vůči ústavě Evropské unie a obhajobu národního státu jako základu EU. Varoval před ratifikací ústavy a dalším prohlubováním evropské integrace a vyvolal tak okamžitě kritické reakce v Německu i Rakousku. Zároveň se však vyslovil pro co nejvýraznější rozšiřování EU o další státy, včetně například Turecka, Ukrajiny i Kazachstánu.


"Mám strach o Evropu... Bojím se, a proto jsem proti ratifikaci evropské ústavy, nic víc," řekl. "Vývoj v EU kritizuji už dlouho. Nezastávám tedy žádnou novou pozici k evropské ústavě, pro mě je jen špičkou ledovce. Jsem pro evropskou integraci, pro otevření Evropy, pro odbourání různých překážek volnému pohybu - a to nejen zboží, jak říkají ti, kteří mě karikují."
Český prezident tvrdí, že není proti integraci, nýbrž proti unifikaci. "Pozoruji přechod od integrace k unifikaci už dlouho, pro mě je spojen s (bývalým předsedou Evropské komise) Jacquesem Delorsem a Maastrichtskou smlouvou," řekl Klaus.
Euroústavu, která nahrazuje dosavadní smlouvy o EU, vidí jako dokončení procesu, jenž Evropu "odděluje od demokracie a svobody". Klaus zopakoval, že základ demokracie je pro něj národní stát, zatímco EU označil za postdemokratickou instituci.


"K demokracii potřebujeme démos, národ, a ten v Evropě nemáme. Neumím si ani představit, že bychom brzy nějaký evropský národ měli. Proto jsou falešné i analogie s USA," míní Klaus.
"Můžeme zůstat na různých úrovních integračního vývoje," soudí prezident. "Realistické by bylo zmrazení nynějšího stavu." Připouští ovšem, že návrat do situace před přijetím Maastrichtské smlouvy z roku 1991 je utopií.
"Jít dále ale v žádném případě nesmíme," varuje prezident, který se vyjádřil pro rozsáhlé rozšiřování EU. "Jsem proti jakémukoliv prohlubování a pro co největší možné rozšíření: Turecko, Maroko, Ukrajina, Kazachstán, čím více, tím lépe," uvádí Klaus. Proti přijetí Ruska ovšem mluví jeho velikost.


Nařčení z populismu hlava českého státu odmítá: "Populista slibuje, nabízí jednoduchá a levná řešení. Co tvrdím já, je relativně komplikované," podotkl. Zdůraznil ovšem, že je třeba rozlišovat jeho osobní postoj od role prezidenta. "Nebudu nikomu nic doporučovat, budu jasně a otevřeně argumentovat, abych lidem usnadnil hledání rozhodnutí," podotkl.
Ani protichůdnost postojů české vlády a českého prezidenta vůči ústavě EU nepovažuje Klaus za problém. "Doufám, že demokratická úroveň v Evropě je dnes tak vysoká, že je možné postavit proti sobě Ano a Ne. Tvrdit předem, že přípustné je toliko Ano, je tragédie dnešní Evropské unie," řekl prezident.
Nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukazuje, že podle 51 procent Čechů by EU měla mít jednotnou ústavu platnou ve všech členských státech. Čtvrtina Čechů je naopak proti ní, další necelá čtvrtina nedokáže k problému zaujmout stanovisko.


Klaus v rozhovoru odpověděl i na některé otázky týkající se vnitropolitické situace v ČR a česko-německých vztahů. Řekl, že při řešení nynější vládní krize je pro něj menšinová vláda ČSSD podporovaná komunisty nemyslitelná. Nehodlá prý ale zopakovat roli prezidenta Edvarda Beneše a vládnout snad pomocí dekretů. Současně odmítl debaty o nějakém distancování se nebo zrušení takzvaných Benešových dekretů o poválečném vyvlastnění sudetských Němců jako "snahu změnit dějiny". Na otázku, zda by podpořil určité odškodnění zdravotně zvlášť postižených sudetských Němců, jak to svého času prosazoval vicepremiér Petr Mareš, Klaus odpověděl, že "je prakticky proti všemu, co pan Mareš navrhoval".