Ostrá slovní přestřelka z minulého týdne mezi Miroslavem Kalouskem a Stanislavem Grossem už přinesla první výsledek. Nálada a chování koaličních politiků se zradikalizovaly.
Nemění na tom nic ani včerejší podvečerní schůzka vedení koaličních stran.
Stále častěji si lídři lidovců a sociálních demokratů pomáhají hledáním výrazů ve válečném nebo bojovém slovníku. ČSSD několikrát lidovcům vzkázala, že "tanky už vyjely". Zdeněk Škromach zase místo nabídky kompromisu prohlásil, aby "lidovci hodili ručník do ringu".
Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek o Grossovi prohlásil, že klade podmínky jako "hysterická milenka".
To jsou ale jen vnější a nejviditelnější projevy přibývajícího radikalismu. Ostřejší a vyhraněnější chování politiků se projevuje i jinak a nemusí skončit s vyřešením aktuální krize.
"Do české politiky se bohužel vrátily způsoby, které se tu neobjevovaly už několik let. Je to tím, že na rozdíl od posledních krizí je v současných Grossových kauzách hodně nejasností. Premiér jako viník je jednoznačně daný, ale k jeho problémům se nabalila podivná vysvětlení. V takové situaci se za pravdivého považuje politik, který to víc ukřičí," říká politolog Univerzity Palackého Pavel Šaradín.

Předsedové jako sólisté
Politici přitvrdili nejen slovník, ale i způsoby řízení svých stran. Předsedové jednají sólově a snaží se vyhnout kontrole stranických orgánů.
Například lidovecká celostátní konference za účasti stovky lidí se bude konat až v plánovaném termínu před Velikonocemi. Zároveň ale Kalousek neváhá a objíždí krajské organizace, aby je přiměl k podpoře své strategie. V pondělí cestoval na Královéhradecko - do regionu, za který je ve sněmovně zvolen jeho rival Cyril Svoboda. Právě on vyzval předsednictvo strany, aby si výzvy k premiérově demisi nechalo odsouhlasit mimořádnou celostátní konferencí.
Kalousek to odmítl a po jeho výjezdu do regionu tyto hlasy ustaly. "Překvapilo mě, jak tamní představitelé za jeden den otočili. Mirek je hezky srovnal," uvedl funkcionář KDU-ČSL ze sousedního Pardubického kraje.
"To je charakteristický znak radikalizace, když loajalita řadových členů převáží nad pojmenováním chyb," upozorňuje Šaradín.
Širší vedení strany nesvolal ani Stanislav Gross, který se může odkazovat na velikonoční sjezd. Krizi by rád ukončil ještě před tím, protože odklad do sjezdu zpochybňuje jeho pozici v čele strany. Dva vysoce postavení sociální demokraté, šéf poslaneckého klubu Michal Kraus a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek se pokusili jednat s představiteli lidovců na vyřešení konfliktu. Vzápětí ale byli vlastními poslanci kritizováni, že porušují stranickou kázeň.
Ani v ČSSD nezastávají všichni stejná stanoviska jako Gross. Ve vypjaté atmosféře si je ale nechávají pro sebe. Hovoří o nich jen pod příslibem anonymity.

Kritika jen mimo záznam
Teprve tento týden, měsíc po vypuknutí aféry s premiérovým bytem, se mezi krajskými zastupiteli objevily úvahy, že premiéra je třeba za každou cenu hájit, ale pouze do sjezdu.
Jen mimo záznam sociální demokraté říkají legitimní kritiku: "Udělali jsme Grosse premiérem, aby udržel vládu do řádných voleb. Dnes se stává hlavní překážkou, abychom vládu do června 2006 udrželi," uvedl člen širšího stranického vedení. Kritika předsedy v době koaliční války je považována za zradu, která odpovídá sarajevské zradě části ODS.
Přitvrzení stranické politiky není jen přechodný jev doprovázející současnou krizi. Politolog Pavel Šaradín míní, že nejde jen o konec vlády, ale i omezení politiky založené na dohodě. "Pokud se stane, že vláda vydrží, tak se radikální chování bude projevovat i nadále."
Expresívní výrazy a přitvrzená stranická disciplína připomínají někdejší slovenskou politickou scénu, kdy jí ovládal bývalý premiér Vladimír Mečiar.
Ten shodou okolností řeší nyní podobný problém jako Gross. Slovenští novináři chtějí, aby objasnil, z čeho chce uhradit statisícové měsíční splátky za rekonstrukci rodinného sídla. Když novináři přirovnali jeho situaci ke Grossově, Mečiar jim odpověděl: "Kdyby mi půjčku poskytli lidé, kteří řídí bordely, bylo by to efektivní přirovnání. Takto mě, prosím, neurážejte."

Vývoj politické krize v Česku