Vlivní promluvili o majetku

Koaliční strany se dnes znovu pokusí vyřešit vládní krizi, jíž jako záminka posloužily nejasnosti v rodinných financích premiéra Stanislava Grosse. Šéf lidovců Miroslav Kalousek trvá na svém: Předseda vlády kvůli nejasnému financování bytu a tajenému podnikání manželky ztratil mou důvěru.
Výsledek koaličního jednání je nejasný. Téma, které Kalousek uvádí za důvod krize, má nicméně první ucelenější odpověď - vlivní lidé, placení z veřejných peněz či spravující státní majetek, se nebrání tomu, aby údaje o jejich majetku byly zveřejněny.
Vyplývá to z odpovědí na dotazy, s nimiž se HN obrátily na desítky lidí v klíčových pozicích, vedle parlamentních a krajských politiků i na soudce, žalobce, ombudsmana či manažery strategických podniků. Dotazovaní měli detailně popsat nejen svůj plat a movitý i nemovitý majetek, ale také příjmy partnerů a případné dluhy.
Odpověděly dvě třetiny z nich, výsledky ankety byly zkompletovány včera, v den, kdy sněmovna přehlasovala prezidentovo veto a posvětila rozšíření zákona o střetu zájmů i na regionální politiky.
Promluvit pro HN o svém platu a dalším jmění vesměs odmítli jen manažeři velkých společností kontrolovaných státem. Většina ostatních reagovala podobně jako pražský soudce Pavel Sedláček: "Ptejte se, nemám co tajit."

Manažeři mlčí

Šéfové Českého Telecomu, Českých drah, ropného podniku Čepro či firmy ČEZ odpověděli stejnou frází: Jsme akciová společnost a nemusíme tato data zveřejňovat.
To nyní nemusí ani lidé z justice či zástupci regionů, přesto dotazník detailně vyplnili. Jen pro připomenutí: například o Českých drahách loni v říjnu Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že jejich vedení mohlo při stavbě železničních koridorů ušetřit až několik desítek proinvestovaných miliard. A v případě Čepra zase HN na sklonku loňského roku odhalily machinace, jimž manažeři dlouho nebránili a kvůli nimž státu hrozí ztráta dalších miliard.
Šéfové strategických podniků však nejsou jediní, kdo se zdráhá zveřejnit, jaký majetek nabyli díky příjmům za správu věcí veřejných. Například místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která ve sněmovně v posledních dnech několikrát napadla Grosse kvůli mlhavému popisování rodinné kasy, na dotazy HN odvětila: "Nevidím důvod, proč by to někdo měl vědět. Samozřejmě, že to není tajné. Tlačíte mě ale do situace, aby se odehrálo něco, co není potřeba. A jaké má příjmy manžel? Myslím, že to není důležité."

Očima Andy Warhola

K experimentu s dotazníkem inspirovaly HN zákony a zvyklosti ve vyspělých zemích, například v sousedním Německu, kde informace o majetku vlivných patří k veřejně dostupným. Filozofii takového pohledu na majetek veřejných osob už před lety vystihl americký experimentátor Andy Warhol: "Žádné umění není tak fascinující jako umění být dobrým obchodníkem. Vydělávat peníze je umění, práce je umění a dobrý byznys je nejlepším z umění."
Představitel nové generace tuzemských milionářů, zakladatel internetového portálu Seznam Ivo Lukačovič, s ním souhlasí: "Česká společnost už je připravená na to, aby se třeba manažeři velkých firem ke svým příjmům přihlásili. Těším se, že tu brzy vznikne kult úspěchu - lidé sice závidí, ale jsou rádi, že v zemi jsou úspěšní lidé, kteří platí daně."
Z ankety HN však vyplynulo, že tento přerod nebude rychlý. Obavy, jak informace o vysokém životním standardu přijmou ti ostatní, vystihla nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která kvůli své funkci podstupuje dokonce bezpečnostní prověrky: "Upozorňuji, že uveřejnění těchto informací v tisku může být kontraproduktivní a ve svém důsledku namířeno proti osobě, která vám je poskytne."
Agenda, str. 2 Komentář, str. 8


Výsledky ankety

Redakce oslovila telefonicky a e-mailem několik desítek vysoce postavených lidí, kteří jsou placeni z veřejných peněz nebo spravují státní majetek. Podrobně jich odpovědělo 28 - jsou mezi nimi ministři, poslanci a senátoři, zástupci justice, krajští politici a ředitelé strategických firem.
Celý dotazník, str. 2