Ustanovení paragrafu 14 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že "za zprostředkování zaměstnání se rovněž považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly".
Podmínka: dosažení zisku
O pronájem pracovní síly se bude jednat, sjedná-li například zahraniční firma smlouvu s firmou v České republice za účelem vyslání svého zaměstnance na práci do české firmy a v její prospěch. Pronájem pracovní síly se ale musí uskutečňovat mimo jiné za účelem dosažení zisku.
Podmínkou je existence smluvního vztahu mezi oběma firmami. Protože půjde o smlouvu mezi podnikatelskými subjekty, jde o obchodní smlouvu, která však není v obchodním zákoníku upravena. Její obsah bude ovlivněn smluvní volností obou stran, české i zahraniční firmy.
Podle zákona o zaměstnanosti se bude v případech, kdy zahraniční firma vyšle svého zaměstnance na práci k české firmě a vzájemná práva a povinnosti obou firem budou upraveny smlouvou o pronájmu pracovní síly, v níž jednou z náležitostí bude i dohoda o zisku, až na výjimku jednat o zprostředkování zaměstnání.
Ke zprostředkování zaměstnání musí však mít právnická nebo fyzická osoba povolení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a je povinna dodržet postup a splnit podmínky uvedené v zákoně o zaměstnanosti.
V jednom případě se však smlouva mezi zahraničním zaměstnavatelem a českou právnickou osobou, i když obsahuje úplatu, jejímž účelem je dosažení zisku, nepovažuje za smlouvu o pronájmu.
Je to tehdy, jestliže stanovení tohoto zisku vychází z Mezinárodních pravidel OECD pro převodní ceny a důvodem stanovení zisku je pouze splnění pravidel platných pro stanovení převodních cen.
V praxi tak mohou nastat dvě základní situace: zaměstnanec je vysílán zahraniční firmou za účelem pronájmu a jedním ze znaků smlouvy je dosažení zisku, nebo je pracovník vyslán zahraniční společností bez pronájmu.
V prvním případě půjde podle paragrafu 14 zákona o zaměstnanosti o zprostředkování zaměstnání. Zahraniční firma k tomu musí mít povolení MPSV. Jde vlastně o podnikání zahraniční firmy na území České republiky v podobě pronájmu pracovní síly.
Pokud zahraniční osoba provozuje danou podnikatelskou činnost v České republice i v cizině, zřizuje u nás pouze organizační složku svého podniku. Nerozhoduje velikost, ale musí jít o provozovnu (například obchod, sklad, dílnu, kancelář či výrobní závod). Oprávnění k podnikání na našem území vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. To však neplatí pro fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území ČR.
U organizační složky podniku, který má sídlo v některém státě Evropské unie, se do obchodního rejstříku zapisují jen některé údaje uvedené v paragrafu 28 odst. 4 obchodního zákoníku. Jde například o sídlo organizační složky podniku, předmět podnikání či právní formu zahraniční osoby.
Kromě těchto ustanovení, která v převážné míře obsahuje obchodní zákoník, je při řešení problémů z praxe nutno vzít v úvahu právní úpravu zaměstnávání cizinců podle zákona o zaměstnanosti. Podle paragrafu 95 odst. 2 tohoto zákona musí před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na našem území, zaměstnavatel z České republiky projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců. Také u těchto pracovníků zahraničního zaměstnavatele se však vyžaduje povolení k zaměstnání, jež vydává příslušný úřad práce v České republice.
Je-li účelem vyslání pronájem pracovní síly, může úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.
Když vysílá firma z EU
Zaměstnavatel z Evropské unie vysílající k zaměstnavateli na území České republiky své zaměstnance za účelem jejich pronájmu a pro dosažení zisku tedy musí mít k této činnosti povolení MPSV, neboť se jedná o zprostředkování. Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splnění podmínek uvedených v zákoně o zaměstnanosti v § 60 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (například bezúhonnost a odborná způsobilost).
Udělení povolení ke zprostředkování není tedy vázáno na zřízení organizační složky zahraniční společnosti.
Předmět činnosti této firmy je pak rozšířen o zprostředkovatelskou činnost, je "částečně transformován" na agenturu práce. Zaměstnavatel z ČR požádá úřad práce o vydání povolení k zaměstnání (pokud bude v důsledku přechodného období vyžadováno).
U zaměstnavatelů ze států Evropské unie, vůči nimž Česká republika nezvolila nebo nezvolí přechodné opatření (období, po které bude přístup na trh práce v České republice legislativně regulován), povolení k zaměstnání nebude vyžadováno.
Zaměstnavatel (zahraniční firma) musí tedy mít v případě pronájmu pracovních sil, kde jedním ze znaků smlouvy je i dosažení zisku, povolení ke zprostředkování zaměstnání. Půjde-li však o firmu ze státu Evropské unie, nemusí mít povolení k zaměstnání cizince.
Zaměstnavatel v České republice je současně povinen vést evidenci občanů EU a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. To platí i pro zaměstnavatele ze Slovenska, kteří jsou pronajímáni k výkonu práce k českému zaměstnavateli.
Agentury práce
Bude-li vysílání cizince ze státu Evropské unie provádět agentura práce z tohoto státu nebo z České republiky, musí mít k této činnosti rovněž povolení MPSV. O povolení k zaměstnání platí totéž, co v předchozím případě.
Pro fyzické nebo právnické osoby, které se usadily za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie a v souladu s jeho právními předpisy budou poskytovat na území ČR služby v oblasti zprostředkování dočasně a ojediněle, však platí výjimka. Povolení pro tuto činnost, která má charakter ojedinělosti a dočasnosti, se nevyžaduje.
Tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení této činnosti na území České republiky písemně oznámit MPSV zákonem požadované údaje, například identifikační údaje a dobu, po kterou bude tuto činnost na území České republiky vykonávat (§ 14 odst. 4 zákona o zaměstnanosti).
Ze států mimo unii
U vysílání občana ze státu mimo Evropskou unii, půjde-li o pronájem pracovní síly, se rovněž jedná o zprostředkování zaměstnání. Firma musí mít povolení ke zprostředkování zaměstnání od MPSV a v případech, kdy to vyžaduje zákon o zaměstnanosti, i povolení pro práci cizince. Pokud nepůjde o případy, kdy se povolení k zaměstnání nevyžaduje (například osoba s trvalým pobytem v ČR, osoba s uděleným azylem, osoba, jejíž výkon práce na území České republiky nepřesáhne určitý, zákonem stanovený počet dnů), musí mít cizinec povolení k zaměstnání.
Úplně jinak je třeba posuzovat vysílání zaměstnance zahraniční firmy k české bez pronájmu. Cizinec bude pracovat ve prospěch zahraniční firmy (například při pracovní cestě), nebo bude vyslán na práci ve prospěch české firmy, ovšem bez zisku pro zahraniční firmu. Půjde například jen o úhradu nákladů. V tomto případě nepůjde o zprostředkování zaměstnání a zahraniční firma nebude potřebovat povolení MPSV. Povolení cizince k zaměstnání se bude nebo nebude vyžadovat podle toho, zda jde o občana ze státu EU nebo ze třetích zemí. Autor pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí
Kdy se jedná o pronájem pracovní síly
Zahraniční firma sjedná smlouvu s firmou v ČR za účelem vyslání svého zaměstnance na práci do české společnosti a v její prospěch.
Pronájem pracovní síly se uskutečňuje mimo jiné za účelem dosažení zisku.
Výjimkou je případ, kdy sjednaná úplata za vyslaného pracovníka odpovídá mezinárodním pravidlům OECD pro převodní ceny. Pak nejde o pronájem.
Pronájem pracovníků za účelem dosažení zisku
Zaměstnavatel z Evropské unie vysílající k zaměstnavateli na území ČR své zaměstnance za účelem jejich pronájmu a pro dosažení zisku musí mít k této činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o zprostředkování.
Bude-li vysílání cizince ze státu Evropské unie provádět agentura práce z tohoto státu nebo z České republiky, musí mít k této činnosti rovněž povolení od MPSV. Povolení pro činnost, která má charakter ojedinělosti a dočasnosti, se nevyžaduje, je ale nutné písemně sdělit MPSV některé zákonem požadované údaje.
U vysílání občana ze státu mimo Evropskou unii, půjde-li o pronájem pracovní síly, se také jedná o zprostředkování zaměstnání. Firma musí mít povolení od ministerstva a v případech, kdy to vyžaduje zákon o zaměstnanosti, také povolení pro práci cizince.
Vysílání, jež se nepovažuje za zprostředkování
Zaměstnanec je vysílán cizí firmou k české společnosti bez pronájmu. Cizinec pracuje pro zahraniční firmu (například je-li na pracovní cestě) nebo je vyslán na práci ve prospěch české společnosti bez zisku pro zahraniční firmu.
Protože se nejedná o zprostředkování, zahraniční firma nepotřebuje povolení MPSV. Povolení cizince k zaměstnání se bude nebo nebude vyžadovat podle toho, zda jde o občana ze státu EU nebo ze třetí země.
Podmínka: dosažení zisku
O pronájem pracovní síly se bude jednat, sjedná-li například zahraniční firma smlouvu s firmou v České republice za účelem vyslání svého zaměstnance na práci do české firmy a v její prospěch. Pronájem pracovní síly se ale musí uskutečňovat mimo jiné za účelem dosažení zisku.
Podmínkou je existence smluvního vztahu mezi oběma firmami. Protože půjde o smlouvu mezi podnikatelskými subjekty, jde o obchodní smlouvu, která však není v obchodním zákoníku upravena. Její obsah bude ovlivněn smluvní volností obou stran, české i zahraniční firmy.
Podle zákona o zaměstnanosti se bude v případech, kdy zahraniční firma vyšle svého zaměstnance na práci k české firmě a vzájemná práva a povinnosti obou firem budou upraveny smlouvou o pronájmu pracovní síly, v níž jednou z náležitostí bude i dohoda o zisku, až na výjimku jednat o zprostředkování zaměstnání.
Ke zprostředkování zaměstnání musí však mít právnická nebo fyzická osoba povolení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a je povinna dodržet postup a splnit podmínky uvedené v zákoně o zaměstnanosti.
V jednom případě se však smlouva mezi zahraničním zaměstnavatelem a českou právnickou osobou, i když obsahuje úplatu, jejímž účelem je dosažení zisku, nepovažuje za smlouvu o pronájmu.
Je to tehdy, jestliže stanovení tohoto zisku vychází z Mezinárodních pravidel OECD pro převodní ceny a důvodem stanovení zisku je pouze splnění pravidel platných pro stanovení převodních cen.
V praxi tak mohou nastat dvě základní situace: zaměstnanec je vysílán zahraniční firmou za účelem pronájmu a jedním ze znaků smlouvy je dosažení zisku, nebo je pracovník vyslán zahraniční společností bez pronájmu.
V prvním případě půjde podle paragrafu 14 zákona o zaměstnanosti o zprostředkování zaměstnání. Zahraniční firma k tomu musí mít povolení MPSV. Jde vlastně o podnikání zahraniční firmy na území České republiky v podobě pronájmu pracovní síly.
Pokud zahraniční osoba provozuje danou podnikatelskou činnost v České republice i v cizině, zřizuje u nás pouze organizační složku svého podniku. Nerozhoduje velikost, ale musí jít o provozovnu (například obchod, sklad, dílnu, kancelář či výrobní závod). Oprávnění k podnikání na našem území vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. To však neplatí pro fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území ČR.
U organizační složky podniku, který má sídlo v některém státě Evropské unie, se do obchodního rejstříku zapisují jen některé údaje uvedené v paragrafu 28 odst. 4 obchodního zákoníku. Jde například o sídlo organizační složky podniku, předmět podnikání či právní formu zahraniční osoby.
Kromě těchto ustanovení, která v převážné míře obsahuje obchodní zákoník, je při řešení problémů z praxe nutno vzít v úvahu právní úpravu zaměstnávání cizinců podle zákona o zaměstnanosti. Podle paragrafu 95 odst. 2 tohoto zákona musí před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na našem území, zaměstnavatel z České republiky projednat s příslušným úřadem práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců. Také u těchto pracovníků zahraničního zaměstnavatele se však vyžaduje povolení k zaměstnání, jež vydává příslušný úřad práce v České republice.
Je-li účelem vyslání pronájem pracovní síly, může úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání.
Když vysílá firma z EU
Zaměstnavatel z Evropské unie vysílající k zaměstnavateli na území České republiky své zaměstnance za účelem jejich pronájmu a pro dosažení zisku tedy musí mít k této činnosti povolení MPSV, neboť se jedná o zprostředkování. Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splnění podmínek uvedených v zákoně o zaměstnanosti v § 60 fyzickou osobou, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (například bezúhonnost a odborná způsobilost).
Udělení povolení ke zprostředkování není tedy vázáno na zřízení organizační složky zahraniční společnosti.
Předmět činnosti této firmy je pak rozšířen o zprostředkovatelskou činnost, je "částečně transformován" na agenturu práce. Zaměstnavatel z ČR požádá úřad práce o vydání povolení k zaměstnání (pokud bude v důsledku přechodného období vyžadováno).
U zaměstnavatelů ze států Evropské unie, vůči nimž Česká republika nezvolila nebo nezvolí přechodné opatření (období, po které bude přístup na trh práce v České republice legislativně regulován), povolení k zaměstnání nebude vyžadováno.
Zaměstnavatel (zahraniční firma) musí tedy mít v případě pronájmu pracovních sil, kde jedním ze znaků smlouvy je i dosažení zisku, povolení ke zprostředkování zaměstnání. Půjde-li však o firmu ze státu Evropské unie, nemusí mít povolení k zaměstnání cizince.
Zaměstnavatel v České republice je současně povinen vést evidenci občanů EU a všech cizinců, které zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. To platí i pro zaměstnavatele ze Slovenska, kteří jsou pronajímáni k výkonu práce k českému zaměstnavateli.
Agentury práce
Bude-li vysílání cizince ze státu Evropské unie provádět agentura práce z tohoto státu nebo z České republiky, musí mít k této činnosti rovněž povolení MPSV. O povolení k zaměstnání platí totéž, co v předchozím případě.
Pro fyzické nebo právnické osoby, které se usadily za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie a v souladu s jeho právními předpisy budou poskytovat na území ČR služby v oblasti zprostředkování dočasně a ojediněle, však platí výjimka. Povolení pro tuto činnost, která má charakter ojedinělosti a dočasnosti, se nevyžaduje.
Tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení této činnosti na území České republiky písemně oznámit MPSV zákonem požadované údaje, například identifikační údaje a dobu, po kterou bude tuto činnost na území České republiky vykonávat (§ 14 odst. 4 zákona o zaměstnanosti).
Ze států mimo unii
U vysílání občana ze státu mimo Evropskou unii, půjde-li o pronájem pracovní síly, se rovněž jedná o zprostředkování zaměstnání. Firma musí mít povolení ke zprostředkování zaměstnání od MPSV a v případech, kdy to vyžaduje zákon o zaměstnanosti, i povolení pro práci cizince. Pokud nepůjde o případy, kdy se povolení k zaměstnání nevyžaduje (například osoba s trvalým pobytem v ČR, osoba s uděleným azylem, osoba, jejíž výkon práce na území České republiky nepřesáhne určitý, zákonem stanovený počet dnů), musí mít cizinec povolení k zaměstnání.
Úplně jinak je třeba posuzovat vysílání zaměstnance zahraniční firmy k české bez pronájmu. Cizinec bude pracovat ve prospěch zahraniční firmy (například při pracovní cestě), nebo bude vyslán na práci ve prospěch české firmy, ovšem bez zisku pro zahraniční firmu. Půjde například jen o úhradu nákladů. V tomto případě nepůjde o zprostředkování zaměstnání a zahraniční firma nebude potřebovat povolení MPSV. Povolení cizince k zaměstnání se bude nebo nebude vyžadovat podle toho, zda jde o občana ze státu EU nebo ze třetích zemí. Autor pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí
Kdy se jedná o pronájem pracovní síly
Zahraniční firma sjedná smlouvu s firmou v ČR za účelem vyslání svého zaměstnance na práci do české společnosti a v její prospěch.
Pronájem pracovní síly se uskutečňuje mimo jiné za účelem dosažení zisku.
Výjimkou je případ, kdy sjednaná úplata za vyslaného pracovníka odpovídá mezinárodním pravidlům OECD pro převodní ceny. Pak nejde o pronájem.
Pronájem pracovníků za účelem dosažení zisku
Zaměstnavatel z Evropské unie vysílající k zaměstnavateli na území ČR své zaměstnance za účelem jejich pronájmu a pro dosažení zisku musí mít k této činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o zprostředkování.
Bude-li vysílání cizince ze státu Evropské unie provádět agentura práce z tohoto státu nebo z České republiky, musí mít k této činnosti rovněž povolení od MPSV. Povolení pro činnost, která má charakter ojedinělosti a dočasnosti, se nevyžaduje, je ale nutné písemně sdělit MPSV některé zákonem požadované údaje.
U vysílání občana ze státu mimo Evropskou unii, půjde-li o pronájem pracovní síly, se také jedná o zprostředkování zaměstnání. Firma musí mít povolení od ministerstva a v případech, kdy to vyžaduje zákon o zaměstnanosti, také povolení pro práci cizince.
Vysílání, jež se nepovažuje za zprostředkování
Zaměstnanec je vysílán cizí firmou k české společnosti bez pronájmu. Cizinec pracuje pro zahraniční firmu (například je-li na pracovní cestě) nebo je vyslán na práci ve prospěch české společnosti bez zisku pro zahraniční firmu.
Protože se nejedná o zprostředkování, zahraniční firma nepotřebuje povolení MPSV. Povolení cizince k zaměstnání se bude nebo nebude vyžadovat podle toho, zda jde o občana ze státu EU nebo ze třetí země.
