Podnikoví právníci si podle nedávného průzkumu Hospodářských novin myslí, že se nenaplnily obavy spojené se zavedením nového občanského zákoníku. Společnosti přitom kvůli nové právní úpravě najímaly externí právníky a kanceláře ve velkém.

Nebyla spolupráce mezi firemními právníky a advokáty v souvislosti s výkladem nového práva až příliš intenzivní?

Myslím, že podnikoví právníci přistoupili k zavedení nového soukromého práva odpovědně a včas se připravili na změny. Bylo nutné minimalizovat rizika ze změny pro naše zaměstnavatele. Semináře organizované unií probíhaly ještě před přijetím právní úpravy právě proto, že jsme si uvědomovali rozsah dopadů těchto změn na podnikání. Použití externí právní pomoci bylo v mnoha případech nezbytné zejména vzhledem k velmi krátké lhůtě před nabytím účinnosti zákona.

Přesto, nezvládli by to podnikoví právníci sami?

Nastudovat novou úpravu, provést změnu smluvních a korporátních dokumentů, připravit podklady pro změnu informačních technologií a zajistit základní proškolení zaměstnanců při plnění standardních povinností podnikového právníka bez toho, že by utrpěla kvalita služeb, bylo zejména v určitých oborech podnikání nereálné. Navíc v té době bylo nutné všechny změny dobře kontrolovat a konzultovat, protože žádný právník nemohl s jistotou říci, že postupuje v souladu s novým právním rámcem. Proto byla pomoc advokátních kanceláří vítaná.

Nizozemský expert na trh právních služeb Jaap Bosman tvrdí, že jsou v současnosti právní oddělení ve společnostech personálně složena, vybavena a organizována lépe než kdykoliv předtím...

Souhlasím. Právníci jsou ve složitém světě obchodu nezbytnou součástí týmů svých zaměstnavatelů. Složitost procesů přináší nová rizika a všudypřítomná regulace přímo vyžaduje lepší organizaci. To vše už dlouho vytváří tlak na podnikové právníky, kteří mu mohou čelit pouze zvýšením kvality a efektivity své práce. Tento tlak se stal enormním od počátku finanční krize v roce 2008 a tato situace stále trvá. Díky informačním technologiím však můžeme naši práci zrychlovat - týmy právníků jsou efektivnější a využívají sdílené databáze znalostí.

A co to znamená pro vztah s advokáty?

Přineslo to větší kontrolu nákladů na externí právní služby a požadavek na efektivnější a specializovanější služby. Tlak našich zaměstnavatelů se tak zprostředkovaně přenáší i na advokátní kanceláře.

V čem jsou podnikoví právníci nejvíce "samostatní"?

Bezesporu v právní pomoci při prevenci a řízení rizik, při vývoji produktů a služeb, při obchodních vyjednáváních a obecně všude tam, kde jsou podnikoví právníci součástí širších týmů v rámci svých podniků. Advokát ví "jak", podnikový právník ví i "proč", známe okolnosti a motivaci lidí u svého zaměstnavatele. Jsme rovněž v podnicích jediní, kteří mohou odborně zadávat a kontrolovat poskytování externích právních služeb. Podnikoví právníci jsou nejvíce samostatní, respektive soběstační právě v oblastech nejvíce spjatých s oborem podnikání a korporátními záležitostmi svého zaměstnavatele.

Přichází do vaší profese kvalitnější lidé než v minulosti?

Vidíme, že přicházejí právníci vybavení teoreticky i jazykově, nelze však mluvit o tom, že by v minulosti byli podnikoví právníci méně kvalitní. Stále ale platí, že je u nich potřeba pracovat na schopnostech komunikace s interním klientem a že bez praktického poznání interních procesů a samotného podnikání zaměstnavatele nelze poskytnout kvalitní právní službu. Doba, kdy chtěl být každý advokátem, je už pryč, zaměstnavatelé si mohou mezi uchazeči vybírat.

Dovedete si představit, že by velká korporace "přetáhla" do čela svého týmu právníků partnera ze zavedené advokátní kanceláře?

Ano, už se tak i stalo, ale i on se musí přizpůsobit jinému systému poskytování právních služeb ve firmě oproti advokátní kanceláři. Prestiž pozice CLO, případně VP head of legal ve velké korporaci je jistě stejná nebo větší než pozice partnera advokátní kanceláře.

Budou se týmy podnikových právníků stále více podobat "advokátním kancelářím" ve zdech mateřských korporací?

Práce podnikového právníka v korporaci se liší dle toho, zda pracuje sám, nebo v rámci většího právního oddělení, kde je možná určitá specializace ať dle oborů podnikání zaměstnavatele, nebo dle specifických právních činností. V tomto lze uvažovat i o určité podobnosti se samostatně pracujícími advokáty a velkými kancelářemi. Na druhou stranu mezi nimi nebude nikdy podobnost ohledně klientského portfolia, podnikový právník má pouze jednoho hlavního klienta - svého zaměstnavatele se všemi výhodami, které tento vztah zaměstnavateli přináší.

Měli by se firemní právníci zapojovat i do rozhodovacích činností?

Vidím, že pokud je člověk v postavení podnikového právníka, má poskytovat právní rady a předkládat k rozhodování podklady, které usnadní rozhodnutí manažera. Pokud je v postavení vysokého manažera, pak je při rozhodování právní vzdělání výhodou, ale i závazkem. Opravdu je třeba roli vymezit a podnikový právník by měl zůstat poradcem s tím, že je schopen shrnout manažerovi základy problému a navrhnout varianty řešení, včetně právních rizik.

 

Marie Brejchová

- Po vzniku Pražských energetických závodů byla jejich prvním podnikovým právníkem.
- V současné době působí ve funkci vedoucí sekce Právní společnosti Pražská energetika.
- Je dlouholetou členkou výboru občanského sdružení Unie podnikových právníků ČR, od roku 2007 je její prezidentkou.
- Externě vyučuje energetické právo na Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Rozhovor vyšel 21. lednav časopise Ekonom.
 

Související